17.9.2023 - Ing. Aleš Smeták
Stupeň krytí elektrických zařízení, známý také jako stupeň krytí IP (Ingress Protection Rating), nám říká, jak dobře je elektrické zařízení chráněno proti vniknutí pevných cizích těles (prachu) a vody.
Abychom takzvaně na první dobrou věděli, jak je označené elektrické zařízení skutečně chráněno před vnikem cizích těles a vody a výrobci si neoznačovali zařízení dle libosti, je stupeň krytí IP definován v takřka celosvětově platné normě
IEC 60529
, která je po EU platná jako EN 60529 a do ČR převzatá jako norma ČSN EN 60529 Stupeň ochrany krytem.
Díky této normě přesně víme, jaká je odolnost označeného elektrického zařízení a jeho schopnost odolávat různým vnějším vlivům, protože tato norma upravuje:
Stupeň ochrany IP se skládá ze dvou čísel, například IP67. První číslo se týká odolnosti zařízení proti pevným částicím (prachu), zatímco druhé číslo označuje odolnost proti vodě.
Někdy se může stát, že místo čísla se nachází písmeno "X", například IP5X. To pak znamená, že daná odolnost, v tomto případě proti vodě, není definována nebo nebyla testována.
První číslice vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím pevných cizích těles, který je normou ČSN EN 60529 definován v rozsahu 0-6. Čím vyšší číslo, tím lepší ochranu zařízení poskytuje.
| IP | ochrana před cizími předměty | ochrana před nebezpečným dotykem |
| X | stupeň ochrany není definován a může být nahrazen libovolnou následující číslicí | stupeň ochrany není definován a může být nahrazen libovolnou následující číslicí |
| 0 | zařízení není nijak chráněno | ochrana před dotykem není zajištěna |
| 1 | chráněno před vniknutí předmětů nad 50 mm | chráněno před dotykem hřbetem ruky |
| 2 | chráněno před vniknutí předmětů nad 12,5 mm | chráněno před dotykem prstem |
| 3 | chráněno před vniknutí předmětů nad 2,5 mm | chráněno před dotykem nástrojem |
| 4 | chráněno před vniknutí předmětů nad 1 mm | chráněno před dotykem drátem |
| 5 | chráněno před prachem, který nesmí vniknout v takovém množství, aby znemožnil správnou funkci zařízení | chráněno před dotykem drátem |
| 6 | zcela prachotěsné | chráněno před dotykem drátem |
Nicméně norma ještě připouští další nepovinné označení pomocí písmen pro ochranu před nebezpečným dotykem.
Druhá číslice vyjadřuje stupeň ochrany před vniknutím vody, který je normou ČSN EN 60529 definován v rozsahu 0-9. Opět platí, že čím vyšší číslo, tím lepší ochrana, ale ne tak úplně... viz níže.
Na rozdíl od ochrany proti cizím tělesům, zde absolutně neplatí, že čím vyšší číslo, tím lepší ochrana. Toto platí u čísel ochrany 7 a 8, která jsou určená pro ponoření, a ačkoliv se může zdát, že zařízení s touto ochranou musí být automaticky vyhovující i pro prostředí, která vyžadují ochranu 5 nebo 6, tak to mu tak úplně nemusí být.
Pokud potřebujeme zařízení určené pro částečné ponoření, tak budeme hledat IP67, ale pokud bychom chtěli zařízení odolné proti intenzivně tryskající vodě, musíme sáhnou po zařízení s IP66. No a co když potřebujeme zařízení splňující oba předchozí požadavky zároveň? Pak musíme hledat zařízení s označením IP66/IP67, například...
Nicméně i v tomto případě norma připouští další nepovinné označení pomocí písmen, které doplňuje informaci o ochraně proti vodě ještě o informaci o provedené zkoušce nebo použití.
Úroveň ochrany zařízení před cizími předměty a vodou úzce souvisí s prostředím, ve kterém je zařízení umístěno - čili jakým vnějším vlivům je vystaveno.
V některých případech je vliv prostředí naprosto zřejmý i laické veřejnosti. Pokud si třeba budete chtít pořídit...
Nutno však upozornit, že ačkoliv některé normy nestanovují požadavek na krytí přímo v normě, tak stanovují, jakým vnějším vlivům elektrické zařízení musí být odolné... takže defacto nepřímo určují krytí IP. Pojďme si nejprve stručně vysvětlit, co to vnější vlivy vlastně jsou a jak se stanovují.
Vnější vlivy jsou přesně popsány v ČSN 33 2000-5-51 ed.3 + Z1+Z2 - Výběr a stavba elektrických zařízení a v jejím komentáři TNI 33 2000-5-51. Vnější vlivy jsou vlastně takovým souhrnem všech možných a možná i nemožných okolností, které na elektrické zařízení mohou působit nebo podmínek, za kterých je zařízení provozováno.
Podle těchto vnějších vlivů následně vybíráme vhodné elektrické zařízení, jehož provoz bude za působení těchto vlivů bezpečný a spolehlivý. Zní to složitě? Není... prostě pokud víme, že zařízení bude vystaveno dešti, zvolíme zařízení, které dešti odolává... čili zařízení s IPX4.
Vnější vlivy se dělí na:
Nás bude především zajímat vliv prostředí (A) a jeho dílčí vliv AD - voda, který se děli na:
A také nás bude zajímat dílčí vliv AE - cizí předměty, který se děli na:
Ačkoliv se nad určením vnějších vlivů i mnoha znalým osobám motá hlava, tak to zase taková magie není. Někteří rádi tvrdí, že takové určení vnějších vlivů není pro běžný rodinný dům potřeba, protože se jedná o normální prostředí...
To přece nemůže, už z logiky příčiny a důsledku, být pravda. Jak může někdo vědět, že vnější vlivy jsou normální, když ani nezkusil je zhodnotit? Nedává větší smysl zkusit zmíněné vnější vlivy určit a dojít k závěru, že se jedná o normální prostředí?
Jak v bylo v předchozí kapitole již zmíněno, v některých případech normy neponechávají určení vnějšího vlivu náhodě a požadavek na minimální odolnost vlivu vnějšího prostředí je stanoven normou.
Než se tedy pustíte do výběru elektrického zařízení, je nutné se důkladně zamyslet nad tím, v jakém prostředí bude zařízení umístěno, jaké na něj budou působit vlivy a podle toho ho vybrat. V případě pochybností u konkrétního svítidla se vždy lze dotázat prodejce, který jistě rád poradí.
Pokud by vás problematika zajímala hlouběji, doporučuji si ještě přečíst tento článek o krytí IP na goled.cz.
Aby však nedocházelo k situacím, kdy se nějaký šmoula zamyslí způsobem, že venku na fasádě hrozí nejhůře pár kapek - čili že zařízení je v prostředí AD2 a postačí tak svítidlo se stupněm ochrany proti vodě IPX2...,
...tak zde máme naštěstí ještě normy, které požadují minimální krytí pro jednotlivá prostředí.
Pokud se budete orientačně řídit tím, že:
nemůžete při výběru udělat zásadní chybu.
Pokud jste v článku nalezli chybu, dejte nám, prosíme, o ní vědět na eas@eas-elektro.cz
Děkujeme, Eva a Aleš Smetákovi - návrat zpět na přehled článků